... nedalo mi to a následně byla i má obsáhlá slova otisknuta v časopise Jezdectví 6/2019

Nepolemizujme o Etice chování člověka ke koni a raději se posouvejme dál v rámci osobního vývoje a vztahu k tomuto zvířeti.

Nemůžu bez vyjádření přihlížet všem těm názorům, které vznikly na základě odvysílaného záznamu s konfliktem mladého hřebce a zaměstnance hřebčince Písek.

Vždyť všeobecně se ví, že chování osoby na odvysílaném videu není mezi koňáky nic tak neobvyklého, běžně se tak děje. Jen tento muž byl bohužel natočen a video zveřejněno. A hurá, média mají zase co zostuzovat....

Nepovažuji se za nejchytřejší a už vůbec nechci nikoho poučovat. Možná mě budete mít za troufalce, kterého neznáte. To ale neznamená, že o tomto tématu nic nevím. Mám 30 let zkušeností s koňmi, z toho 20 let se zabývám výhradně porozumění chování koní a cca 10 let předávám tyto zkušenosti dál formou výuky a vystoupeními.
Každý jsme na určitém stupni svého vývoje. I já, i vy.

Zveřejněné komentáře, ať např. "pozitivkářů" nebo dokonce "zkušených" osob, co mají ocenění za mnohé závodní a chovatelské úspěchy, mi přijdou laciné, fádní až směšné. Troufám si říct, že mnohdy úplně mimo mísu, což bohužel mimo jiné prozrazuje neznalost principů v chování těchto působivých krásných zvířat.
Důvody obhajoby typu, že hřebec byl už dříve nebezpečný, nebo že každému jednou můžou rupnout nervy, jsou na odborníky vážně ostudné!
Názory a rady "ochránců zvířat" o neúměrně velkém trestu.... další  v podobě, že na první pokárání stačí zvýšený hlas, atd., atd. Zejména určité výroky autorů, jež mám za odborníky (mimo jiné vytištěné v květnovém Jezdectví na toto téma), promiňte mi troufalost, nemůžu jinak, ale jsou naprosto z nevědomých úst.
Pracovali jste s opravdu nebezpečným koněm, který má ego nekonečně nekompromisní? Když kůň někoho zmrzačí nebo dokonce zabije, jde o nehodu, to se "prý" u koní stává. Ale běda, když člověk uhodí koně! To si ho hned všichni berou do úst, jaký je to tyran. Kdo má opravdové zkušenosti s koňmi, ví, že v jejich přítomnosti je třeba být ostražitý, nanejvýš soustředěný, upřímný a hlavně spravedlivý (stejně jako příroda sama! ). To znamená, že každičkou situaci a dokonce reakci musí vyhodnotit a adekvátně na ni reagovat. A to tak, jak si daná situace vyžaduje! Jedině tak si vytvoříte a zasloužíte místo hodné respektu a důvěry koně. Podle něj se pak kůň začne chovat.
Bohužel jsme lidi a tak to i zůstane, stejně jako koně zůstanou koňmi.
Koně nás k životu nepotřebují, a tak se k nám i chovají. A my, pokud s koňmi chceme žít, musíme se naučit a přijmout jejich pravidla! A ne si v lidském světě vytvářet představy a škatulkovat vlastní pravidla, podle kterých pak posuzujeme míru jakési veřejně vytvořené etiky. Seřazujeme se tak do stupnice popularity vytvořené v našich myslích a vzniká soupeřivost o to, kdo je v ní lepší. Přitom zapomínáme na podstatu a samotné koně.
Někdy nestačí na koně houknout či zakřičet, aby přestal. Stejně jako není vždy dobré na koně vůbec zvednout hlas! 

Pokud byl s hřebcem dlouhodobě problém, pak to vypovídá o vadě charakteru a takový kůň pak nemá přeci co dělat v chovu, i kdyby byl původově sebelepší a exteriérově sebekrásnější! (Nechci rozvíjet vnuknutou myšlenku, že by se tak snad mohlo dít kvůli penězům.) Jako valach by byl pro člověka mnohem přínosnější, perspektivnější a bezpečnější.
Pokud by přece jen stálo za to, aby se z takového zvířete stal hodnotný plemeník, je zapotřebí mu dát profesionální péči. Tzn. péči takovou, která zajistí, že se z něj stane v rámci možností ovladatelný a hlavně neagresivní kůň. Nemůže tedy s takovým zvířetem manipulovat někdo, komu rupnou nervy... Musí to být člověk, který přesně ví, co v jaké chvíli dělat a cíleným tréninkem postupně motivovuje k žádoucímu chování a demotivuje v nežádoucím chování.
Vždyť přeci v takových podnicích si nemůžeme dovolit, nebo by snad neměla vůbec existovat možnost, aby zde pracovali nekompetentní osoby, které nedokážou situaci správně vyřešit, či vyhodnotit stav konkrétního koně .
Měla jsem za to, že v takových podnicích jsou odborníci a lidé, kteří reprezentují hodnotu českého chovu a tudíž rozumí svému řemeslu. Tady odpověď, že rupnou nervy, je nepopsatelně absurdní!!

Proč vlastně takto rozmetáme jedno video? Jak supi si trháme každý svůj kousek ega pro sebe z cizího neštěstí. Konečně je někdo přistižen a tak hurá na něj, odsuďme ho, potrestejme. Proto, aby jsme sami sobě dokázali svoji neomylnost a vlídnost ke koním??

Koukněme se raději kolem sebe a tam, kde to je v našich možnostech, pomozme koním a lidem, kteří to potřebují a chtějí být lepšími.
Děkuji!!


Dáša